Nezařazené

Feliz Navidad – betlémy v životní velikosti, několikadenní oslavy a spousta vánočních dobrot

Betlémy z hlíny a v životní velikosti

V Mexiku se Vánoce slaví už od 12. prosince a trvají až do 6. ledna. Nacimientos, betlémy jsou zde velmi populární a často jsou v životní velikost. Dříve bylo dokonce běžné, že se jako Betlém používala jedna celá místnost. Figurky jsou často z hlíny a předávají se z generace na generaci. Kromě postav Marie, Josefa, malého Ježíška nebo pastýřů se objevují i figurky žen, které připravují tortilly, pouličních prodejců jídla nebo různých zvířat, třeba plameňáků. V Mexiku už získává oblibu i vánoční stromeček, betlémy nicméně stále vedou.

Slaví se 24., ale i na Tři krále

Štědrému večeru se říká Noche buena a jako u nás jde o rodinný svátek a hlavní jídlo se jí večer. O půlnoci lidé také chodí na mši, která se nazývá Misa de Gallo a Mexičané jsou zvyklí na Štědrý večer pouštět i ohňostroje.
V některých státech Mexika děti očekávají Santu Klause 24. prosince, na jihu Mexika pak děti dostávají dárky 6. ledna na Tři krále, Dia de los Reyes. Dárky tak v Mexiku nosí jak malý Ježíšek, El Niňito Dios, tak Santa Klaus, Santo Clós.

Je tradicí, že se na Tři krále jí speciální královský koláč, Rosca de Reyes, a v něm je schovaná malá figurka Ježíška. Kdo Ježíška v koláči najde, je jeho kmotrem po celý další rok.

Dalším důležitým dnem je La Candelaria, obdoba našeho svátku Uvedení Páně do chrámu, jež připadá na 2. února a značí konec Vánočních oslav v Mexiku. Většina mexičanů tento den pořádá bujaré party.

Vánoční dobroty

Stejně jako při ostatních svátcích, i na Vánoce hraje jídlo důležitou roli. Rodina se sejde a společně si pochutnávají na oblíbených tradičních jídlech a nápojích. V Mexiku je běžné, že se hoduje ještě o půlnoci. Další den se rodina sejde znovu a dojídají se zbytky.

BACALAO: treska připravená s opečenými rajčaty, česnekem, cibulí, olivami, petrželkou, banánovými paprikami a kořením. Další den se může dát na chleba, torta.

ROMERITOS: jídlo z výhonků romerito (v angličtině seepweed), které je podobné mladému špenátu nebo rozmarýnu. Romeritos jsou připraveny s krevetami a bramborami v omáčce mole.

ENSALADA NOCHEBUENA: Štědrovečerní salát v Mexiku připravují z řepy, jablek, pomerančů, banánů, ananasu, oříšků a ze sladkého dresingu. Stejně jako u nás je však mnoho variací tohoto salátu.

ROMPOPE: bohatý, sladký a kořeněný vaječný koňak, který je vyroben z vajec, mléka a vanilky. Můžete ho samozřejmě nakoupit i v obchodech, ale určitě je lepší připravit ho doma. Často se do něj přidává ještě rum. Lidé mají za to, že původní mexický Rompope byl vytvořen v klášteře Sv. Kláry v Pueblu na začátku 17. století.

PONCHE: v tradičním mexickém Vánočním punči je mnoho ingrediencí a opět se liší recept od receptu, ale hlavními přísadami jsou tejocotes (malé ovoce, které připomíná jablka), pomeranče, guava, švestky, hrušky, rozinky, vlašské oříšky a skořice. Do punče se často přidává brandy nebo rum.

Španělské fráze, bez kterých se neobejdou žádní pořádní cestovatelé

Ať už se chystáte do Barcelony za kulturou, do Madridu na tapas nebo do Mexika poslechnout si místní Mariachi, jistě se Vám bude hodit pár základních frází ve španělštině,  díky kterým si spřátelíte místní a poznáte cizí kulturu zase o trochu lépe.

Dobré je začít s pozdravy a zdvořilostními frázemi.

Dobrý den. Buenos días.
Dobrý večer. Buenas tardes/noches.
Mějte krásný den. ¡Que pase un buen día!
Děkuji. Gracías.
Není zač. De nada.
Prosím. Por favor.
Omlouvám se. Lo siento.
Pardon/s dovolením. Perdóname/Con permiso.
(Ne)rozumím Vám. Yo (no) comprendo.
Uvidíme se později. Hasta luego.
Mluvím trochu španělsky. Hablo un poquito de español.
Jak se řekne “” ve španělštině? ¿Cómo se dice “” en español?

Je nicméně potřeba zapojit i praktické otázky, které Vás dostanou k vytouženým zážitkům.

Kde mají nejlepší guacamole? ¿Dónde tienen el mejor guacamole?
Kde se nachází muzeum/restaurace/banka? ¿Dónde está el museo/el restaurante/el banco?
Které místo tu musím navštívit? Co byste mi doporučili? ¿Qué lugar debo visitar aquí? ¿Qué recomendarías?
Jaká je místní specialita, kterou bychom mohli ochutnat? ¿Cuál es la especialidad local que podríamos probar?
Jaký koktejl/jídlo byste mi doporučili? ¿Qué cóctel / comida recomendaría?
Mohu zaplatit kreditní kartou? ¿Puedo pagar con tarjeta de crédito?
Kolik to stojí? ¿Cuánto cuesta?

A teď to nejdůležitější… 🙂

Můžu dostat extra porci sýra? ¿Puedo tener un queso extra?
Poprosím Vás o další rundu. Otra ronda, por favor.
Dáme si ještě jednu tequillu a pojďme si zatančit. Vamos a tomar un trago más de tequilla y luego vamos a bailar.
Kam mi vítr odnáší klobouk? ¿Dónde el viento sopla mi sombrero?
V tom jídle je kaktus? ¿Hay un cactus en la comida?
Hudebníci, zahrajte mi ještě jednu na cestu. Mariachi, tócame una canción más para el camino.
Je salsa tanec nebo omáčka? ¿Es la salsa un baile o una salsa?
Než abych ti to řekl, to radši sním pálivou papričku. Prefiero comer un chile jalapeňo que decirte eso.
To je tady vždycky takové horko? ¿Siempre hace tanto calor aquí?

Pokud si nevíte rady s výslovností, poradíme Vám si před cestováním pustit alespoň pár filmů, abyste se dostali do té správné španělské nálady – můžeme doporučit například tyto mexické filmy.

Frida Kahlo: neobyčejný osud ženy s neobyčejnými obrazy

Osobitá malířka 20. století

Frida Kahlo byla mexickou malířkou a je považována za jednu z největších malířských osobností 20. století. Proslavila se svými osobitými díly, ale známá je také svým přínosem feministickému hnutí a životním osudem, který ji přichystal spoustu překážek.

Frida za svůj život namalovala zhruba 200 obrazů, kreseb a nákresů. Její obrazy často odráží jak fyzickou a emocionální bolest, kterou prožívala, tak její bouřlivý vztah s Diegem Riverou, kterého si dvakrát vzala. Frida namalovala 55 autoportrétů, což je zhruba třetina jejích obrazů. Vždy odmítala nálepku “surrealismu”, protože jak sama tvrdila, nemalovala svoje sny, ale realitu.

Vztah k jídlu

Fridin a Diegův postoj k jídlu byl důkladně propojen se jejich postojem k tzv. Mexicanismu – víra v podporování a prosazování všeho lokálního, tedy původem z Mexika, od umění, po oblečení, až po styly vaření. Kuchyně v Modrém domě, kde Frida s Diegem žila, byla vyzdobena v tradičním venkovském stylu, s modro-žlutými dlaždicemi na zdech. Frida si nikdy nepořídila moderní sporák, protože chtěla, aby její kuchař vařil na klasickém sporáku na dřevo.

Jídlo bylo servírováno ve stylu hodném umělců. Jeden rodinný přítel prohlásil, že Frida každý den stůl prostřela jako zátiší pro obraz – s pokrmy a ovocem uspořádaným na stole společně s půl tuctem květin z trhu. Ke stolu byli přizváni i domácí mazlíčci. Mezi jídlem tak pravděpodobně chodil papoušek, na ramenou Fridě seděla opička a pod nohama jim leželi psi. Jeden z papoušků měl dokonce ve zvyku opakovat: “Nemůžu se dostat z téhle kocoviny.”

I recepty, které se v její kuchyni vařily, měly hluboké kořeny v původních mexických tradicích. Jídávali například polévka z cuketových květů, okurkové saláty, vepřový vývar nebo kuřecí Escabeche. Diegovým oblíbeným jídlem bylo Mole – omáčka, kterou tvoří česnek, rajčata, cibule, trocha čokolády, skořice, poblano chilli paprička, a ke které se přidává maso a tortilly. Frida se tento recept naučila od Diegovy první ženy Lupy, která s nimi žila v jednom domě, který vlastnila. Přestože se mnohým toto uspořádání zdálo velmi nekonvenční, z obou žen se staly dobré přítelkyně a právě Lupa naučila Fridu mnoho jídel, které měl Diego rád.

Módní ikona

Frida se neproslavila jen svým životním příběhem nebo svým uměním, ale i svým osobitým stylem. Nechali se jím ovlivnit například Raffaella Curiel, Maya Hansen, Jean Paul Gaultier a Dolce & Gabbana.

Kromě umění byl ovlivněn jejím životním příběhem a těžkým údělem právě i její styl. V šesti letech totiž Frida prodělala dětskou obrnu, která způsobila, že zůstala její pravá noha kratší než noha levá. Ve škole se jí za to děti posmívaly a od té chvíle se Frida naučila nosit oblečení tak, aby to skrylo. V pravé botě tak například začala nosit tři až čtyři ponožky a přidala k tomu dlouhé sukně. V osmnácti letech měla dopravní nehodu, při které utrpěla více než dvacet zlomenin po celém těle, hlavně v oblasti páteře. Aby se uzdravila, musela strávit celý rok v posteli. Právě v tu dobu začala Frida malovat.

Její styl oblékání byl kombinací referencí k různým místům. Často střídala různé vyšívané sukně Tehuana (původně nošené ženami z regionu Tehuentepec v jižním Mexiku) a kombinovala s blůzami Huipil (původně májského kmene, každý vzor vypráví svůj vlastní specifický příběh), šátky Rebozo a dalšími látkami. Mnoho z těchto oděvů mělo silné spojení se silnými ženami nebo zvláštními projevy ženskosti. A doplňky jako barevné čelenky, květy ve vlasech nebo výrazné náhrdelníky odváděly pozornost od jejích nedostatků od pasu dolů. Tak kromě toho, že byl její styl esteticky oku velmi lahodící, poskytl jí možnost vyjadřovat její dědictví a pohlaví.

Frida a její odkaz

Její úžasná umělecká práce dodnes láme rekordy. V květnu roku 2016 se na aukci, kam byla její práce dána k prodeji po několika letech, se její dílo Dos desnudos en el bosque (La tierra misma) prodalo za více než 8 milionů dolarů – to je nejvyšší cena za umělecké dílo, které se kdy dosáhlo za dílo umělce původem z Latinské Ameriky.

Frida zemřela ve věku 47 let, jako oficiální důvod byla uvedena plicní embolie. Frida zemřela ve stejném domě, v kterém se narodila – tedy ve známém Modrém domě (který dostal jméno podle svého živého modrého exteriéru), z kterého se nakonec stalo i její muzeum. Návštěvníky z celého světa láka mimo jiné i proto, že velká část interiéru byla zachována přesně tak, jako jej v roce 1954 Frida zanechala, a oni tak mohou objevovat, jak a kde žila, její osobní věci a v neposlední řadě urnu, v které je uložen její popel. 

 

Pokud Vás o Fridě zajímá víc, určitě navštivte její oficiální stránku, kde se kromě jiného můžete podívat na její obrazy, fotky, ale i přečíst si i její citáty. O Fridě a jejím životě byl také natočen celovečerní film se Salmou Hayek v hlavní roli (IMDb: 7,4/10, ČSFD: 80%).

Mexické filmy, které musíte vidět

Mexická produkce přišla hned s několika zajímavými kousky, které prostě musíte vidět, pokud se chcete dostat Mexiku trochu víc pod kůži. Od pohádky, která dostala Oscara, až po ikonický film zasazený do 30. let minulého století, představujeme vám rozmanitý seznam filmů, které byste si neměli nechat ujít.

Jedna dobrá rada: odolejte a nekoukejte na trailery! Přijdete o jedinečný zážitek z filmu – trailer často prozradí důležité scény ještě předtím, než znáte celý kontext.

 

Faunův labyrint (2006)

hodnocení dle ČSFD: 81%, dle IMDB: 8,2

Guillermo del Toro je jedním z nejznámějších mexických režisérů a tento film rozhodně patří mezi perly jeho tvorby. Film o tom, jak se prolíná dětský fantazijní svět s krutou realitou dospělých, má v sobě něco pro každého. Nechte se unést silným příběhem a všímejte si detailů. A hlavně… je jen na vás, čemu uvěříte.

 

Amores Perros (2000)

hodnocení dle ČSFD: 84%, dle IMDB: 8,1

Film, který vypráví příběh několika lidských osudů, které se vzájemně prolnou, a to konkrétně po fatální dopravní nehodě, kterou tento snímek začíná. Připravte se ale na depresivnější podtón a hlavně si na promítání udělejte čas – tenhle snímek má totiž celých 154 minut.

 

Coco (2017)

hodnocení dle ČSFD: 87%, dle IMDB: 8,4

Tahle Pixarovka okouzlila celý svět, což dokazuje i to, že si v r. 2018 odnesla domů Oscara za nejlepší celovečerní film. Jedná se sice o produkci americkou, ale tenhle animák je skrz naskrz příběhem o tradicích a zvyklostech v Mexiku. Ať už Vám tradiční den mrtvých, aka día de los muertos, učaroval již dříve, nebo jste jím nepolíbení, neváhejte a pusťte si tenhle animák, který Vás zavede do Mexické kultury právě v tento tradiční den.

 

Babel (2006)

hodnocení dle ČSFD: 79%, dle IMDB: 7,5

Babel a Amores Perros sdílí stejného režiséra, Alejandra Gonzáleze Iñárritu. I Babel je dramatem, které vypráví o několika lidských příbězích, které spolu zdánlivě nesouvisí. Film nese bolestné poselství o tom, že svět je sice kosmopolitní, ale lidé v něm si zdá se stále navzájem nerozumí. Konkrétně se v něm mluví čtyřmi jazyky a odehrává se v třech různých zemích.

 

Peklo (2010)

hodnocení dle ČSFD: 82%, dle IMDB: 7,8

Příběh o ilegálním emigrantovi, který se z Ameriky musí vrátit zpět do Mexika, a protože nemůže sehnat práci, dostane se k obchodování s drogami. Peklo je tak dalším z filmů, který se nám snaží poodhalit, jak vypadá v současnosti mexická drogová scéna. Tahle epická černá komedie pobaví, ale potěší i fanoušky dramatických scén.

 

Fialkový parfém (2001)

hodnocení dle ČSFD: 85%, dle IMDB: 7,2

Příběh dvou dívek, spolužaček z jedné lavice, s kterými se život příliš nemazlil. Fialkový parfém je tak dalším snímkem, který odráží bolestnou realitu života v chudé čtvrti a vypráví o lidské lhostejnosti. A co víc, tento film byl natočen podle skutečné události.

 

Takže až budete mít někdy volný večer, nachystejte tortilla chipsy s nějakou dobrou salsou nebo quacamole, připravte si Margaritu nebo kupte mexické pivo, a pusťte se do těchto filmových lahůdek.

Co nesmí chybět v mexické kuchyni: avokádo, kaktus a další dobroty

V současnosti patří Mexická kuchyně mezi ty nejoblíbenější na světě a není se čemu divit – mexické jídlo je snadné na přípravu a často je k jeho výrobě potřeba jenom pár ingrediencí.

Mexická kuchyně se v podobě, jakou ji známe dnes, začala formovat zhruba od 16. století pod vlivem evropské kolonizace. Ta do ní přinesla například vepřové maso, rýži a pšenici, které doplnily již dříve používaná rajčata, avokádo nebo kukuřici. A o pár stovek let později, konkrétně v listopadu roku 2010, se dokonce dostala na seznam nehmotných památek lidstva UNESCO.

Které přísady by při vaření neměly chybět, aby se zachovala její autentičnost?

 

Avokádo

A to nejčastěji v podobě quacamole – pomazánky, která je připravená z rozmačkaného avokáda, rajčat, cibule, česneku, chilli, limetkové šťávy, soli a koriandru. A dobrá zpráva? Avokádo je nejen velmi chutná, ale i velmi zdravá pochoutka. Obsahuje spoustu vitamínů, má více draslíku než banány a je bohaté na vlákninu.

Chilli

Mexičané si potrpí na pálivá jídla, takže chilli rozhodně nemůže chybět. Pro nezkušené se doporučují spíše zelené papričky (z kterých se vyrábí salsa verde), milovníci pálivého pak ocení spíš červené chilli (které jsou hlavní přísadou v salsa roja).

Kaktus

Kromě toho, že se kaktus konzumuje jako chutná potravina, Mexičané z jeho plodů vyrábí i červený alkoholický nápoj zvaný Colonche. Než se ale do přípravy kaktusu pustíte, určitě ho nezapomeňte omýt a vykartáčovat pod proudem studené vody, a to ideálně v rukavicích, aby Vás nepodráždily drobné jehličky, které zůstávají na povrchu kaktusu.

Koriandr

Tato bylinka má velmi specifickou a výraznou chuť, která mexickému jídlu dodává svěžest a autenticitu. Ideálně ji používejte čerstvou a “nebojte se jí” – hodí se do quacamole, salátů, k hlavním jídlům i do typických omáček.

Kukuřice

Ať už jako doplněk k hlavnímu jídlu nebo jako příměs do salátu, kukuřice k Mexiku vždycky patřila a vždycky bude. Ultimátní mexické street food jídlo? Kukuřice na špejli obalená v majonéze, chilli, sýru a posypaná koriandrem.

Limetka

“A když nemáte limetku, použijte citron.” No, tak by to rozhodně fungovat nemělo. Zelené limetky mají tenčí kůru než citrony, a bývají často chuťově bohatší narozdíl od typicky kyselých citronů. A kromě toho, že se jejich šťáva používá do jídel, využijete je i při přípravě koktejlů – a to není nikdy na škodu.

Rajčata

Rajčata se používají jako hlavní přísada do omáček a salsy, jako náplň do hlavních jídel, ale i jenom nakrájená na kousíčky jako příloha. Nezapomeňte, že pokud dáte rajčata do lednice, ztratí svou chuť.

 

Takže… nasadit sombrera, hudbu obstarají Mariachi a jde se vařit!

Mexico Mexico sombrero grande tequila

Teplé letní dny si žádají nejen pořádnou grilovačku, ale i osvěžující drinky. A co že je největší mexickou klasikou? No přece tequila! No jen se přiznejte, kdo nikdy nezkusil „bodyshot“ anebo klasické panákování se solí a citronem nebo skořicí a pomerančem. Dneska však pro vás máme něco trochu jiného – pár fajnových receptů na tequila drinky. Na který máte chuť?

Tequila Sunrise

Ta nejznámější klasika pod (zacházejícím) sluncem.

  •  9 cl tequily
  • 18 cl pomerančového džusu
  • 3 cl grenadiny
  • pár kostek ledu

Margarita

Pokud zrovna nejste večer řidičem slečny Daisy, dejte si Margaritu. (Margarita vznikla ve 30. letech v Mexiku a vyvinula se z drinku jménem Daisy)

  • tequila 4 cl
  • Triple Sec 2 cl
  • limetová šťáva 2 cl
  • sůl
  • drcený led

Long Island Iced Tea

Ledový čaj přece ještě nikdy nikomu neuškodil.

  • 1,5 cl vodky
  • 1,5 cl tequily
  • 1,5 cl bílého rumu
  • 1,5 Triple secu
  • 1,5 cl ginu
  • 2,5 cl citronové šťávy
  • 3 cl Gomme sirupu
  • 1 střik coca-coly
  • pár kostek ledu

Acapulco

Letenky na Acapulco nejsou nejlevnější. Ale zkuste jej alespoň ve formě drinku.

  • 3 cl tequily
  • 3 cl bílého rumu
  • 6 cl ananasového džusu
  • 6 cl grapefruitového džusu

Tequila Fix

Nejlepší vyprošťovák? Tohle vás spraví.

  • 5 cl tequily
  • 2 cl čerstvé limetkové šťávy
  • 1 cl tekutého medu
  • 2 střiky pomerančového likéru

El Diablo

Po čertech dobrej drink.

  • 6 cl tequily
  • 6 cl zázvorového piva
  • 2 cl limetkové šťávy
  • 1,5 cl cukrového sirupu
  • 1 cl Créme de Cassis

Vampiro

Drink pro pořádné fajnšmekry, kteří se nebojí hrát si s ohněm. Auč!

  • 5 cl silver tequily
  • 7 cl tomatového džusu
  • 3 cl pomerančového džusu
  • 1 cl čerstvé limetkové šťávy
  • 1 lžička medu
  • Plátek cibule
  • Několik plátků chilli papričky
  • Několik kapek worcester omáčky
  • Trošku soli

A k drinku si nezapomeňte dát nějaký dobrý snack! Třeba naše Santa Maria nachos s dipem.

Nejlepší mexické stand-upy, ze kterých vám uletí sombrera

Znáte to – je večer, vám se po práci ani po škole nikam nechce, a hlavně nemáte náladu nad ničím přemýšlet. Pustili byste si nějakou komedii, ale nevíte jakou. Na Netflixu je tak velký výběr, že klasicky skončíte u Přátel nebo Simpsonů v telce. Zkuste však pro jednou vypadnout ze stereotypu a inspirujte se u nás! Máme pro vás tipy na to nejlepší z mexické komedie. Ideálka je pak zalehnout k obrazovce, otevřít balíček tortilla chipsů, avokádový dip, pálivou rajčatovou salsu a užívat si „Netflix and chill(i)“ (a trochu toho nezřízeného binge watchingu a binge eatingu).

Dejte šanci mexických stand-upům. Zasmějete se, a ještě k tomu si zlepšíte svou španělštinu, naučíte se cool slang a poznáte více z mexické (pop)kultury.

Světové komičky a komiky jako je Ricky Gervais, Louis C.K., Dylan Moran, Amy Schumer, Jerry Seinfeld, Sarah Silverman a Bill Burr zná téměř každý. Z těch českých jsou zase populární Lukáš Pavlásek, Iva Pazderková, Miloš Knor, Ester Kočičková či Miloš Čermák (fajnšmekři znají třeba i Lukáše Vychopeně a Jaroslava Cermana). I Mexiko však má svou stand-upovou scénu.

Netflix nedávno přidal do svého portfolia několik vystoupení skvělých mexických stand-up komiček a komiků. A my vám řekneme, kteří jsou ti nejlepší. Pozor! Někteří ostřílení diváci varují – mexický humor je často postaven na stereotypech o etnicitě a je hodně nekorektní. My však máme pocit, že by se to mohlo nám Čechům, kteří milujeme černý humor, docela zamlouvat.

Sofía Niño de Rivera’s

Niño de Rivera je považována za jednu z nejvtipnějších komiček v celém Mexiku. Její humor je často černý a přináší cizincům působivý vhled do mexické kultury. Směje se nevraživosti mezi obyvateli hlavního města Mexika a zbytku země. Něco jako Pražáci versus Brňáci.

Mau Nieto 

Od tohohle chlápka pochytíte mnoho „chilanguismos“ neboli mexických slangových slovíček. Legraci si dělá hlavně ze svého původu, ale i ze vztahů nebo svých nevydařených pokusů nepít alkohol.

Daniel Sosa

Abyste rozuměli a pochopili Daniela, musíte umět opravdu dobře španělsky a alespoň trochu znát mexickou kulturu. Potom jsou jeho stand-upy pure gold. Jeho joky doporučujeme pokročilejším mluvčím.

Manu NNa

Manu NNA si ve vystoupeních dělá legraci ze své sexuality a zálibě v šílených telenovelách a marihuaně. Prokládá to spoustou popkulturních odkazů a legrácek.

Carlos Ballarta’s

Populární komik, který jede klasické vtípky o životě v hlavním městě a každodennosti. Humor vhodný pro každého.

Tak co? Máte vybráno?

SaveSave

SaveSave

Někdo to rád horké – proč milujeme pálivost chilli?

Není to jen o chuti a není to jen o bolesti. Je to vášeň, kterou je velmi těžké popsat. Proč by člověk chtěl jíst něco, co mu způsobuje nepříjemné pocity? A je tato vášeň psychologicky podmíněná? O tom všem píše Bob Holmes ve své nové knize Flavor a my se teď koukneme na pár příčin, které popisuje.

Chuť nebo pocit?

Když lidé mluví o příchuti, většinou mají na mysli klasickou chuť na jazyku a vůni. Je zde však ještě několik faktorů, které bychom měli zohlednit, a to fyzický pocit doteku, teploty a bolesti. Pálení po chilli papričkách je asi nejznámějším příkladem, který zahrnuje všechny zmíněné kategorie. Podobné termíny užívají i someliéři, když  mluví o plnosti chuti vína a někdo si jiných pocitů, než jen těch chuťových, všímá i u pití čaje. A obecně asi všichni dobře známe chladivý pocit při žvýkání mentolových žvýkaček, či bublinkové šumění při pití perlivé limonády. Žádný z těchto pocitů však nemá co dočinění s „chutí“.

Spálené jazyky

Vědci už dlouho dobu vědí, že „chilli pálení“ je odlišné od chuti a vůně – je to spíše bolest. Největší průlom v tomto vědění nastal v roce 1977, kdy byl objeven kapsaicin. Při výzkumu kapsaicinu bylo zjištěno, že receptor v těle, který na něj reaguje (TRPV1) je stejný receptor, který je zodpovědný za naši reakci na nebezpečně vysoké teploty. To znamená, že když nazvete chilli papričku „hot“ (tedy pálivou či horkou) máte pravdu. Váš mozek má totiž pocit, že se vám na jazyku dělají popáleniny. Stejně jako jiné receptory, je i TRPV1 umístěn všude po svrchní vrstvě kůže a má vás varovat, abyste nesahali na rozpálenou plotnu a v létě se mazali krémem. Detekovat kapsaicin však může jen tam, kde je vrstva kůže dostatečně tenká – tedy na jazyku, očích a několika dalších místech. Proto se taky říká, že dobré chilli pálí nadvakrát. Další testy ukázaly, že receptor TRPV1 reaguje i na zázvor či černý pepř. Vědci poté objevili i další receptory. Jednomu z nich říkají „wasabi receptor“, který způsobuje reakci na wasabi, ředkvičky, hořčici, česnek, cibuli a skořici.

Co dělat když pálivost udeří

Sklenice studené vody je asi první, po čem sáhnete pro uhašení chilli žáru v ústech. Ten však zmizí jen na pár sekund nebo vůbec. Mnohem lepší je tak vychlazené mléko. Fakt, že je studené zmírní pocit pálení v ústech a tuk pomalu vypíná kapsaicinové receptory. I přesto vám ani tohle podle vědců příliš nepomůže a bolest tak musíte prostě přečkat. Au!

Chilli pro masochist(k)y

Je zajímavé, že nenacházíme stejnou zálibu v jezení velmi horkých jídel přímo z trouby, přestože jsou při tom v našem těle aktivovány stejné receptory. Proč nám tak moc chutná chilli je tedy pořád záhadou. Lidé jsou navíc jediní savci na planetě, kteří chilli jedí.

Někteří psychologové přirovnávají ujíždění na pálivosti chilli jemným masochismem. Přesto všechno si řekněme – ostatní typy pálení či bolesti jsou indikátorem toho, že se nám děje něco nebezpečného. Pálení u chilli je však pouze falešným poplachem. Tak s chutí do toho.:)

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

Tribus Urbanas. Mexické subkultury, které musíte znát

Furries, Bimbo Barbies, American Juggalos, emaři, hipsteři, punkáči, metalisti, hippies, hooligans. To jsou světově známé subkultury a kontrakultury, o kterých se docela často mluví nebo píše. Mexiko je však ještě trochu jiná liga. Představujeme ty nejvtipnější a nejzajímavější mexické „kmeny“, které musíte znát.

Leningradští kovbojové dobývají Mexiko

Subkultury jsou často soustředěny okolo hudby a jinak tomu není ani u Botas Picudas. Tito „mexičtí sneakerheads“ nejčastěji tančí na africkou hudbu zmixovanou s elektronickou a indiánskou. Botas Picudas aka týpci v hooodně dlouhých kovbojských botách se ze začátku objevovali na tanečních parketech v obyčejných botách do špičky. Jak šel čas, sousední města a vesnice spolu začaly soupeřit, kdo z nich má obuv nejšpičatější. Začali si tedy boty upravovat, a nakonec se to trochu vymklo kontrole. Někteří muži tak chodí v botách dlouhých i 1,5 metrů. Existují dokonce i různé dance crew, které se odlišují jak stylem tance, tak výzdobou bot. Každý týden pak v nočních klubech probíhají soutěže o věcné i peněžní ceny.

Běžný pár bot stojí okolo 30 dolarů, ale jejich cena se může vyšplhat i mnohem výš, pokud je ozdobíte třpytkami, motýlky, hvězdičkami a kamínky. Naštěstí je k dispozici i levná lepenka a barevná lepící páska, která je dostupná i pro chudší tanečníky, kteří chtějí taky vypadat jako fancy cowboyové.

Na první pohled tato subkultura vypadá poněkud směšně. Je ale zajímavé, že skrze botas picudas máme možnost vidět severní Mexiko z trochu jiné perspektivy. Většinou bývá totiž vyobrazeno jako drsné, hrubé a násilné – tady naopak vidíme obyčejné lidi, kteří si užívají, smějí se a mají se fajn.

Fracci z Mexika – Junioři

I Mexiko, které je známo svou chudobou, má své „instagram rich kids“. Potkat je můžete za volanty drahých sportovních aut nebo v soukromých letadlech. Muži (nebo spíše kluci) nosí vlasy ulíznuté dozadu a trička s límečkem a rozhalenkou. Ženy zase drahé kabelky (žádné Michael Kors fejky z Turecka) a sluneční brýle. Téměř vždy jsou jejich sportovní auta následována SUVčky se zatemněnými skly a ozbrojenými bodyguardy. V Mexiku se jim říká „Junioři“ (ale taky „Papaloys“ a „Lobukis“) – synové a dcery bohatých venkovských elit (jako v Dallasu), kteří se chystají zdědit impérium po rodičích. Žijí za neprostupnými zdi, létají v soukromých letadlech a pro většinu populace jsou nedostižní a zdá se jakoby ani nepatřili do Mexika, země, která je zmítána ekonomickými problémy.

Cholas

Nelze mluvit o subkulturách, aniž bychom zmínili Cholas. Subkultura silně spojována s Mexikem a těmi částmi USA, kde je velká fluktuace mexických imigrantů. Cholas jsou příslušníci a příslušnice gangů. Muži nosí velmi volné kalhoty, šátky a XL trička. Ženy nosí silný makeup, „kočičí“ oční linky a hodně namalované rty. Typické je i tetování. Častou jsou cholas zaměňováni s chacas. Chacas jsou však spojeni s drogami. Nejznámějšími „cholami“ jsou dnes Flaca a Maritza ze seriálu Orange is the New Black.

SaveSaveSaveSaveSaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

SaveSave

„Maldita lisiada“ a „José nepřijel“. To nejlepší z mexické televize.

Devadesátková nostalgie je všudypřítomná. Chokery na krku, scrunchies ve vlasech, sneakers na nohách, tamagoči v kapse, Přátelé na Netflixu. Co se ale takhle vydat do trochu hlubších vod a podívat se na něco, co je s 90. léty nezaměnitelně spojeno (a to jak v Mexiku, tak v Česku)? Téměř každý má vzpomínku na to, když seděl na gauči u babičky v obýváku, pil čas a v televizi běžel Nespoutaný Anděl, Kachorra nebo Esmeralda. Mexické telenovely. To nejlepší (nebo nejhorší) co se k nám z Latinské Ameriky po revoluci dostalo.

José nepřijel!

„José nepřijel“ byla hláška, kterou znal každý, kdo alespoň jednou slyšel o slepé dívce se zelenýma očima – Esmeraldě. Ta se zamilovala do svého nevlastního bratra aniž by o tom věděla. Její rodiče ji totiž hned po porodu vyměnili za jiné dítě (ano, za Josého), protože si mysleli, že je mrtvá. A takové dítě přece nechtěli – trochu morbidní, co). Jméno José se vůbec často v telenovelách opakuje, je to podobné jako u nás v Česku Honza nebo Pepa. I květinářka Rosalinda má svého milého Josého, který je zase synem jiného Josého.

Za pozornost stojí i názvy samotných telenovel, které u nás běžely. Nespoutaný anděl, Divoké srdce, Navzdory osudu, Vášnivý polibek, Skrytá vášeň, Osudová láska, V náruči ďábla. Všechny velmi originální, jeden k nerozeznání od druhého, takže jste mnohdy ani nevěděli, na kterou ze soap oper se zrovna díváte.

Zatracená mrzačka

To nejlepší si ale necháváme na konec. Mariá la del Barrio. Mezinárodní fenomén – komerčně nejúspěšnější mexická soap opera všech dob, která byla vysílána ve 180 zemích světa. Neproslavila se však dokonalým scénářem, či výbornou kvalitou. Naopak. V této telenovele je všecko špatně a do hlav diváků se vryla zejména scéna, kde chce šílená matka zabít svou dceru na vozíčku, protože políbila jejího milence. Tento obraz se stala součástí světové popkultury a byl mnohokrát parodován a využit v mnoha memech.

Někteří kritici však tuto scénu titulují jako úplně nejlepší „soap operovou“ scénu všech dob, přestože je na ní řemeslně snad všechno špatně: dialogy, střih, herecké výkony, zvuk, svícení i make-up. Je zde totiž patrné záměrné karikování a kritika mexické společnosti. Extrémní přehánění bylo v místní televizi velmi dlouho typickým nástrojem pro ukázání absurdity. Na běžného diváka však scéna rozhodně působí spíše směšně až trapně.

Režisér navíc původně chtěl, aby se celá scéna „jela“ na jeden záběr, bez střihu a nechal také herečky a herce improvizovat. Obě hlavní herečky byly v době natáčení velmi mladé (patnáct a dvacet let) a s hraním neměly téměř žádné zkušenosti. Scéna se údajně musela točit několikrát, protože se celý štáb kácel smíchy. Nadávky jako „Maldita lisiada“ – „Zatracená mrzačko“, „Escuincla babosa“ – „Zatracený fracku“, „Invalida del demonio“ – „Postižený démone z pekla“, či „Vieja zorra“ – „Stará ***“ vstoupily do televizní historie.

Celá scéna je k vidění na Youtube a rozhodně stojí za to.

A kdybyste náhodou měli chuť vidět víc, Mariá la del Barrio je spolu s „Marií Mercedes“ a „Marimarem“ součástí slavné trilogie „Marías de Thalía“. A nezapomeňte k tomu zakousnout nějakou tu mexickou pochoutku.

PS: Pro milovníky seriálu Orange Is the New Black vznikla i parodie slavné scény v Litchfieldu.

 

SaveSave

SaveSave

SaveSave